naspis

Novinky


Mapa


Kontakt


Vyhledávání



Péče o památky Prahy



Český spolek horologický


TOPlist

Valid XHTML 1.0 Transitional

Pomozte Orloji ale jinak!

V roce 2018 probíhala rozsáhlá rekonstrukce věže Staroměstské radnice jejíž součástí bylo i restaurování stroje a ciferníků Pražského orloje. Již během restaurování proti restaurátorskému záměru úpravy ciferníku velmi hlasitě protestovala skupina občanů a některých astronomů, která bojovala za zachování kružnice astronomické noci. Soustavným tlakem pod heslem "Pomozte orloji !" dosáhla toho, že kružnice astronomické noci v původní poloze byla na ciferníku orloje zachována byť v méně výrazné podobě. Tým tohoto webu se během probíhající rekonstrukce nechtěl ke sporu vyjadřovat. Měl za to, že hodnotit se má až dokončené dílo. Nyní je tedy doba pokusit se sjednotit názory na to, jak má astronomický ciferník Pražského orloje vypadat a jaké kroky by měly být podniknuty. 


Petr Král, předseda Českého spolku horologického
a šéfredaktor tohoto soukromého webu


Pražský orloj je technická historická památka a rozhodnutí o způsobu restaurování přísluší památkářům a nikoliv astronomům. Nic na tom nemění fakt, že jde o památku s astronomickými funkcemi. Spor není o astronomickou interpretaci prvků orloje. Těm obě strany sporu dostatečně rozumí. Spor je v rovině památkářské. Spor je o to, zda je lepší zachovat Pražský orloj v posledním známém stavu s veškerou modernizací nebo co nejvíce vrátit gotický koncept původního autora. Oba tyto názory jsou odůvodnitelné, leč příliš kategorické. Správná cesta je cestou střední a takový byl i schválený restaurátorský záměr. Není možné Pražský orloj vracet před zásadní modernizaci provedenou v letech 1865-66, avšak není nutné akceptovat všechny následné úpravy. Dost na tom, že astronomický význam orloje byl principiálně potlačen ve prospěch ukazování času nastavováním na rovnoměrný SEČ místo na pravý sluneční čas. Bohužel postupným ustupováním vyvolanému tlaku na zachování posledního známého stavu byl narušen restaurátorský záměr. 

Matematické či astronomické konstrukci astrolábu dostatečně rozumí obě strany sporu. I já umím teoretický astroláb zkonstruovat jak současnou metodou stereografického promítání, tak postupem používaným v 15. století. Ciferník Pražského orloje by jistě bylo možné přesně sestrojit pro současně platný sklon zemské osy i pro přesně určenou lokalitu orloje. Mechaniku symbolů sluníčka a měsíčku by bylo možné upravit tak, aby se pohybovaly na kružnici ekliptiky. To ovšem nelze. Nemůžeme na historický objekt, který nese stopy dlouholetého vývoje včetně různých nepřesností a možná záměrných zjednodušení naroubovat současný pohled. Nemůžeme doplňovat astronomický ciferník, aniž pro to máme silné historické důvody. Nemůžeme prosazovat na historický ciferník Pražského orloje nějaká upřesnění jen z toho důvodu, že ho považujeme za vědecký přístroj. Cílem restaurátora bylo a musí být, zachovat co nejvíce z původního díla autorů, byť je to u památky, která se dlouhodobě vyvíjela značně obtížné.

Celý spor je hlavně o zakreslení či nezakreslení přesné hranice kruhu astronomické noci. Hranice astronomické noci byla v době vzniku orloje známá. Její existence na Pražském orloji však není dostatečně historicky doložená. Neuvádí jí nejvěrohodnější dokument, tedy Táborského popis orloje. Ani orlojní kniha ze 17. století, ve které se popisuje konstrukce malého astrolábu pro lepší pochopení všech (zdůrazňuji všech) kružnic na Pražském orloji, kružnici končícího astronomického soumraku nezmiňuje. Není ani doloženo, že celý ciferník byl při rekonstrukci v letech 1865-66 sestrojen podle teorie astrolábu. Žádný “stavební plán” se nezachoval. Naopak K. J. Erben, který velmi podrobně  popisuje postup velké opravy uvádí, že střed otáčení ekliptiky byl volen náhodně, tedy nebyl odvozen od sklonu zemské osy a křivka obzoru byla stanovena empiricky. (Při chybné velikosti základních kružnic způsobená předchozí volbou nemohla být respektována zeměpisná šířka.) Ani zde není kružnice astronomického soumraku zmíněna. Nelze opominout ani fakt, že kromě kružnice konce astronomického soumraku, jsou všechny ostatní linie na astronomickém ciferníku Pražského orloje vyznačeny kovovými pruty. Těžko vysvětlit, proč právě tato linie je a má být vyznačena pouze časově nestálou barvou.  

I současné měření hlavních kružnic dokazuje, že astronomický ciferník Pražského orloje přesně nerespektuje ani dobový, ani současný sklon zemské osy ani zeměpisnou šířku lokality Pražského orloje. Je dokonce pravděpodobné, že kružnice obratníku Raka byla dodatečně zmenšena. Na přibližně vytvořeném astronomickém ciferníku nemá smysl bazírovat na exaktní konstrukci astronomické noci, zejména když symboly Slunce a Měsíce se chybou vzdáleností od středu ekliptiky způsobenou v době velké opravy v předminulém století nepohybují na hranici ekliptiky a astronomická noc je tak pro “normálního” návštěvníka těžko interpretovatelná. Navíc i minulá a nyní zachovaná hranice astronomické noci představuje dobu, kdy Slunce nepoklesne pod hranici -18° celých 64 dní místo správných 43 dní.

Soumrak probíhá spojitě. Hranice 18° pod obzorem je hranice pouze dohodnutá a i když souvisí zejména s výškou a stavem atmosféry, není stabilně měřitelná. Navíc v Praze pro světelný smog nikdy obloha nepotemní tak, aby to odpovídalo pozorovacím podmínkám, ze kterých je pojem astronomické noci odvozen. Považuji doplnění "přesné" konstrukce nedoložené kružnice na nepřesném podkladu za nevhodnou modernizaci. Domnívám se, že restaurátorská koncepce vycházející z historických textů a vedoucí k opuštění ostré hranice astronomické noci, byla správná. Nebyla však všeobecně pochopena. Místo prostoru pro seriózní diskusi přišly razantně organizované protesty. Záměr tak nebylo možné dokončit. Současný stav není vhodným kompromisem a měl by se změnit ve prospěch původního záměru. V diskusi by hlavní slovo měli mít historici zabývající se konstrukcí ciferníků orlojů. Pro víceméně “lidovou” podobou ciferníku Pražského orloje pocházející z 15. století nelze hledat paralelu mezi přesnými ciferníky orlojů pozdějších (jako je například Fabriciovo rete v Olomouci), či mezi měřícími astroláby.

Proto pomozte orloji ve zcela jiném smyslu. Účastněte se diskuse bez prosazování vlastností vědeckého přístroje do historické památky. Situaci nepomohou výzvy k zasypávání Magistrátu protesty, ani jiné nátlakové akce. Je třeba si věci vysvětlit bez ohledu na osobní zájmy.  Pro seriózní  názor je potřeba zvážit všechny historické skutečnosti a oprostit se od poněkud tendenčního výkladu historie. Pomozme orloji co nejvíce se vrátit k původnímu smyslu vtělenému mu našimi předky a nemodernizujme ho.


Související starší články a rozsáhlejší texty do diskuze

Další názory:

Pokusíme se vést diskuzi mezi různými názory. Protože však máme špatnou zkušenost s otevřeným diskuzním fórem, bude tato diskuze moderovaná. Své názory můžete sdělit formou emailu na adresu  info (kyselá ryba) orloj . eu  nebo využít formulář v závěru článku. Věrohodně podepsaný příspěvek zveřejníme.


Vaše jméno
Váš E-mail:
Názor:

Telefon: 603 502 735, email: info (kyselá; ryba) orloj . eu