naspis

Novinky


Mapa


Kontakt


Vyhledávání



Péče o památky Prahy



Český spolek horologický


TOPlist

Valid XHTML 1.0 Transitional

Galerie v Knihkupectví U sv. Víta v Soběslavi


               Výstava je ukončena

V sezóně 2010 patří galerie v Knihkupectví U sv. Víta v Soběslavi hodinám. Probíhá zde výstava fotografií Stanislava Marušáka 600 let Pražského orloje a je zde poprvé vystaven právě restaurovaný unikátní starý hodinový stroj ze soběslavské věže.Výstava v Knihkupectví U sv. Víta - ažský orlojník, Petr Skála s chotí kontrolije své dílo. Kovaný hodinový stroj prošel mnoha přestavbami a má základ patrně již v roce 1484. Návštěvník tak může porovnat velkou podobnost kovářské práce na fotografii a na dobovém reálném exponátu. 

Výstavu pořádá Město Soběslav, Ćeský spolek horologický (ještě pod jménem Virtuální muzeum hodin o.s.) - provozovatel tohoto portálu a N.S. Centrum - Knihkupectví U sv. Víta. Výstava je přístupná v knihkupectví na Náměstí republiky v Soběslavi přibližně do konce prázdnin 2010. Otevřeno je v pondělí až pátek od 8.00 do 17.00, v sobotu od 8.00 do 11.00 hod. 

Výstava fotografií -  600 let Pražského orloje

Fotografie Stanislava Marušáka vznikly především při generální opravě orloje v roce 2005 a nabízejí tak možnost pohledů do veřejnosti nepřístupných prostor i s detaily, které jsou viditelné jen při takto výjimečných opravách jednou za několik desítek let. Fotografie pana Marušáka byly použity rovněž při přípravě tohoto internetového portálu. Kromě fotografií na panelech je v expozici ještě cca 200 fotografií na obrazovce počítače.

Na jiné obrazovce běží simulátor Pražského orloje od pana Makary. Simulátor umožňuje nastavit orloj na libovolné datum a čas, nebo spustit zrychlený chod a lépe pochopit jednotlivé pohyby na astronomickém ciferníku orloje. Na horním obrázku vidíte pražského orlojníka Petra Skálu s chotí dokončovat poslední úpravu na stroji který restaurovali. Na dolní sérii je fotomontáž reálného prostoru a připravovaných panelů výstavy. Téměř všechny fotografie na této stránce jsou rovněž dílem pana Marušáka. Doplněny jsou reportážní záběry dalších diváků.

Výstava v Knihkupectví U sv. Víta Výstava v Knihkupectví U sv. Víta Výstava v Knihkupectví U sv. Víta Výstava v Knihkupectví U sv. Víta


Soběslavský věžní hodinový stroj

Na první pohled na kovaném hodinovém stroji ze soběslavské věže zaujme jeho štíhlá a vysoká stavba rámu zakončeného kovanými hlavicemi ve stylu gotických hřebů. Stáří právě restaurovaného stroje není ještě dostatečně přesně určeno. Historické záznamy byly psány kronikáři či účetními, tak není snadné jednotlivým zápisům porozumět. Přestože hodiny byly mnohokrát přestavovány, měnila se většina kol, měnil způsob zobrazení času z českého na německý, měnil se krokový mechanizmus z vřetenového kroku s lihýřem na kotvový krok s kyvadlem, nás vzhled opravňuje k domněnce, že rám hodin pochází z jedněch z nejstarších hodin, možná z hodin před rokem 1484.

Rám soběslavského hodinového stroje nyní obsahuje jicí tříkolový stroj s lanovým bubnem jehož osa je současně minutová hřídel. Všechna kola jsou kovaná s lucernovými pastorky. Krok je vratný kotvový s přibližně čtyřmetrovým kyvadlem. Závěs dřevěné tyče kyvadla obkračuje minutovou hřídel. Na minutové hřídeli je spojka, která umožňovala seřizování ručiček. Na témže hřídeli je další ozubené kolo bez zjevné funkce. Zajímavě a jednoduše (odklopením dorazu) je řešena možnost vysunutí kotvy ze záběru a tím uvolnění stroje pro volné otočení kol.

V rámu je dále uložen bicí stroj celých hodin se závěrkovým kolem. Stroj není v současnosti spouštěný jicím strojem. Sestava ve věži obsahovala ještě mladší stroj čtvrťového bití, který bicí stroj celých hodin spouštěl. Přídavný bicí stroj bude vystaven až v budovaném výstavní prostoru věže, ve Věžním muzejíčku. Oba stroje hlavního rámu se "natahovaly přendávanou" klikou s volným pastorkem. Místo slova natahování by se spíše hodilo vytahování, protože stroje poháněly kamenná závaží zavěšená přes kladky na lanech. Dochovaná závaží jsou vyrobena z upravených, dříve patrně stavebních, kamenných kvádrů. Jako zajímavost ještě uveďme, že mnohé součástky jsou signovány opravujícími hodináři nebo jménem představitele města.

První zmínky o hodinách na soběslavské věži jsou z roku 1484, kdy v purkmistovských účtech nalezneme položky za opravy hodin, jejich natahování a mazání. Není známo, kdo byl autorem těchto hodin. Znám je zámečník Štandl, který prováděl práce na hodinách za plat 70 gr. ročně a získal zdarma obchůdek. Další zápisy mluví o mnoha opravách a přestavbách. Často je použit termín, že ten či onen udělal "hodiny nový", ale to může znamenat i jen to, že byl vytažen na věž nový ciferník, nebo vyměněna opotřebená kola. Jedním z hlavních argumentů je množství potřebného železa. Stroj nyní váží 160 kg, tedy cca 300 liber. Žádná z oprav si nevyžádala ani přibližně takové množství železa.

Zásadní přestavby probíhaly v letech 1545 ( smlouva s hodinářským mistrem Michalem z Č. Budějovic na "udělání hodin nových a sféry" ), 1676 (smlouva s Václavem Parthlem z Bechyně na předělání hodin českých na německý) a znovu v roce 1676 (smlouva s Janem Möltzerem) dále pak roku 1707 (mirovský hodinář a pan Jiří Delaost / Delawos?) a v roce 1872 (Josef Kopecký).

Držíme-li se teorie, že hodiny byly opakovaně přestavovány, tak první přestavba se týkala způsobu zobrazování času. První hodiny ukazovaly staročeský čas, který dělí den na 24 rovnoměrných hodin počítaných od Slunce západu. Čas západu Slunce se ovšem během roku mění. 20. prosince je přibližně v 16 hodin dnešního času. V roce 1676 bylo již nutné čas ukazovat poloorlojním způsobem, jako hodiny německé, dvakrát 12 hodin počítáno od půlnoci. Tento způsob zobrazení času se udržel dodnes i když oficiálně dnes opět používáme "orloj celý" tedy 1 až 24 hodin.

Druhá zásadní přestavba je ryze hodinářská. Nepřesný regulátor chodu lihýř (vodorovné vřeteno) a nepřesný vřetenový krok byly nahrazeny kyvadlem a kotvovým vratným krokem. V roce 1676 patrně ještě zůstal u hodin lihýř v roce 1707 je "dělán nový perpentikl" tedy kyvadlo. Při této přestavbě byl asi změněn i krok i když to není výslovně uvedeno.

Doplňkový stroj čtvrťového bití byl možná postaven již v roce 1676 a přestaven v roce 1707, nebo postaven až v roce 1707. Původně měly hodiny jen jeden ciferník. Nepodařilo se zjistit, kdy byla doplněna do sestavy věže rozvodovka a na věži se objevily ciferníky na všech čtyřech stranách.

Nový kompletní hodinový stroj Elektročas (Hainz) se čtvrťovým bitím byl nasazen v roce 1959. Staré hodiny byly demontovány a pečlivě uloženy v prostoru věžní klenotnice. I díky péči členů místního Aeroklubu, kteří věž spravovali, tam vydržely až do roku 2009, kdy je k restaurování převzal Ateliér restaurování věžních hodin restaurátora, soudního znalce a nyní pražského orlojníka akademického sochaře Petra Skály a jeho ženy ak. soch. Melánie Skálové. Od roku 2010 můžete toto mistrovské kovářské dílo obdivovat i vy.



Příprava a vernisáž výstavy fotografií

Výstava se začala stavět jako obvykle v posledních hodinách dne vernisáže, přesto se vše nakonec stihlo. Zahrál kytarový soubor místní ZUŠ a návštěvníci si poslechli řeč. Pan Marušák dostal vyznamenání Virtuálního muzea hodin o.s. a to prstencové sluneční hodiny. Obdiv "posedem" projevili malí návštěvníci i orlojník Petr Skála. S chotí pak nahlédl do knihy pana Petra Lintnera a zajímal se hlavně o kapitolu o soběslavské věži. Věžními ručičkami se nechala uchvátit i paní "Galerie".

Výstava v Knihkupectví U sv. Víta Výstava v Knihkupectví U sv. VítaVýstava v Knihkupectví U sv. Víta Výstava v Knihkupectví U sv. Víta
Výstava v Knihkupectví U sv. Víta Výstava v Knihkupectví U sv. VítaVýstava v Knihkupectví U sv. VítaVýstava v Knihkupectví U sv. Víta
Zda se vizualizace správně realizovala se přijďte podívat sami. Jak vidíte, jste očekáváni.


Vernišáž a detaily starého soběslavského stroje hodinového stroje.       1484 ???

Výstava v Knihkupectví U sv. Víta Výstava v Knihkupectví U sv. Víta Výstava v Knihkupectví U sv. Víta Výstava v Knihkupectví U sv. Víta
Výstava v Knihkupectví U sv. Víta Výstava v Knihkupectví U sv. Víta Výstava v Knihkupectví U sv. Víta
Výstava v Knihkupectví U sv. Víta Výstava v Knihkupectví U sv. Víta Výstava v Knihkupectví U sv. Víta


A ještě několik reportážních fotografií z přípravy a vernisáže

Highslide JS Highslide JS Highslide JS Highslide JS Highslide JS Highslide JS Highslide JS Highslide JS Highslide JS Highslide JS Highslide JS Highslide JS Highslide JS Highslide JS Highslide JS Highslide JS Highslide JS Highslide JS Highslide JS Highslide JS Highslide JS Highslide JS Highslide JS Highslide JS Highslide JS Highslide JS Highslide JS Highslide JS Highslide JS Highslide JS Highslide JS Highslide JS Highslide JS Highslide JS


28. 8. 2010 byla výše zmíněná výstava ukončena. Výstava fotografií byla přemístěna do Kadaně jako jedna z akcí k uctění památky Mikuláše z Kadaně. Slavnostní odhalení pamětní desky na Kadaňské radnici od Karla Melouna se konala ve středu 15. září 2010 ve 13,00 hod.


Vznik Věžního muzejíčka v Soběslavi zavřeno

Převezením starého stoje (základ z roku 1484) do věže začala první etapa budování Věžního muzejíčka. Do věže byl také vrácen již restaurovaný čtvrtek (čtvrťový bicí stroj ) a 4 ručičková soukolí. Na místě nás čekalo překvapení. V přerovnaných železných zbytcích byla objevena spouštěcí tyč z jicího stroje na čtvrtek. Ve věži tedy bude soustava instalována ve správné vzdálenosti. Tato vzdálenost je kupodivu tak malá, že některé páky velkého stroje musí procházet čtvrtkem.

Pro nepřízeň vedení radnice bylo v roce 2015 Věžní muzejíčko v Soběslavi zrušeno. 

Jako bájný Fénix však povstalo v Děčíně jako Hodinárium. 


Odkazy

  • Krátká reportáž na RTA - Minuty regionu 17.06.2010 - archiv RTA najdete také na stránce www.rta.cz
    Vzhledem k právě probíhajícímu přechodu z analogového vysílání na digitál, byl šot vidět jen v analogové části. Pokud ho budete studovat v archivu, tak vězte, že jsme klínový spoj neoznačovali za historický šroub, ani jsme neříkali, že zachované kyvadlo je z původního stroje. Za vše může šotek dovedně se skrývající v hlubinách věže.

Telefon: 603 502 735, email: info (kyselá ryba) orloj . eu