Mechanický stroj orloje s relativně rovnoměrným chodem nemůže astronomické hodnoty zobrazovat zcela přesně. Byl však často seřizován orlojníkem podle Slunce, Měsíce a hvězd, proto simulátor zobrazuje skutečné astronomické hodnoty, nikoliv to, co mechanicky mohl stroj bez zásahu orlojníka ukazovat.
(Simulátor je koncipován na full scren 1920x1080. Upravte si velikost dle vaší obrazovky.)
Simulátor astrolábu Olomouckého orloje z let 1574 až 1895 je založen na realistické podobě Fabriciova rete, které se pohybuje nad zjednodušenou podkladovou mapou zemského povrchu s vyznačenými astronomickými souřadnicemi včetně kružnice obzoru. Natočení rete je odvozeno od hvězdného času příslušející lokalitě orloje (49.59 N a 17.25 E) a běžnému občanskému středoevropskému času SE(L)Č. Tento čas je přepočten na pravý sluneční čas. Otáčení rete respektuje délku tropického roku cca 365 dní 5 h 48 min. Nedochází ke skokovému vkládání přestupného dne. Simulátor je tedy vždy nastaven na pravý sluneční čas a místní hvězdný čas.
Sluneční rafie je natočena tak, aby odpovídala ekliptikální délka Slunce. Ukazuje tedy pravý sluneční čas, který je nelineární. Od SE(L)Č liší o zeměpisný posun cca + 9 minut, hodnotu časové rovnice cca -15 až +16 minut (zahrnující vliv pohybu Země po elipse a sklon zemské osy) a zejména o případný hodinový posun na letní čas či v roce 1946 na zimní čas. Polohu Slunce na ekliptice naznačuje doplněný červený index. Pro možnost odečítání planetních hodin je doplněn i menší index polohy “protislunce”.
Měsíční rafie je natočena na ekliptikální délku Měsíce. Protože na rete jsou vyznačeny i kružnice ekliptikálních šířek od -5°do +5°, naznačuje červený index polohu Měsíce na rete včetně jeho ekliptikální šířky. Poloha indexu tak přibližně vystihuje anomálie pohybu Měsíce po dráze nakloněné vůči ekliptice. Měsíční fáze jsou místo otáčení symbolu Měsíce na reálném orloji naznačeny proměnným stínem.
Horní informační panel obsahuje číselné vyjádření SE(L)Č, tedy středoevropského občanského času včetně posunu na letní (případně zimní) čas a jeho přepočet na pravý sluneční čas a čas hvězdný.
Informační panel Slunce udává nastavenou ekliptikální délku a jí příslušné znamení ve slovním i grafickém vyjádření. Dále e uveden pro daný den čas východu a západu Slunce. Po kliknutí na tyto časy se simulátor patřičně nastaví. V tomto panelu je také zobrazena platná místní planetní hodina včetně “vládnoucí planety”.
Informační panel Měsíce zobrazuje podobné údaje jako panel Slunce a navíc fázi Měsíce (kladná když Měsíc dorůstá, záporná, když couvá) v číselném i grafickém vyjádření a dále ekliptikální šířku Měsíce.
Kalendárium na orloji ukazovalo kalendářní údaje vztažené k aktuálnímu dni jako jsou: pořadové číslo dne, nedělní písmeno dne, případně připadající svátek, název měsíce, úhlovou stupnici znamení dělenou po 5° včetně latinského názvu znamení a asi i alegorické ztvárnění znamení či měsíců. Také uvádělo komputistické údaje “základů příslušného roku”.
Na panelu Kalendária simulátoru je zobrazen rok,
den a číslo měsíce doplněné staroněmeckým názvem měsíce používaným od
doby Karla Velikého, jehož význam souvisel s ročními pracemi. Dále je
uvedeno denní písmeno umožňující určit den v týdnu na základě dále
uvedeného nedělního písmena roku (případně v přestupném roce dvou
písmen). Pro každý kalendářní rok jsou stanoveny hodnoty
údajů, ze kterých je možné vypočítat datum Velikonoc. Jsou to nedělní písmeno roku, indikce,
zlaté číslo, gregoriánská epakta a
výsledné datum velikonoční neděle. Vše vypočítané ve variantě platné
pro
gregoriánský kalendář.
Spodní lišta umožňuje nastavit simulátor na datum a čas v rozmezí let 1600 až 2400. Datum se nastavuje podle gregoriánského kalendáře. Nastavení se aktivuje tlačítkem Set. Tlačítko Reset nastavuje simulátor na aktuální datum a čas. Automaticky se simulátor aktualizuje nejpozději po 5 minutách.
Tlačítka + a ++ spouští animaci, kdy se cca po desetině sekundy změní nastavení o 4 minuty, resp. o jeden den. Animace se spouští od aktuálně nastavené polohy. Při animaci je místo horní informační lišty zobrazován jen den a čas odpovídající natočení prvků astrolábu. Při rychlém pohybu je rafie Slunce trvale nastavena na 12:00 slunečního času. Můžeme sledovat jakému SE(L)Č to přísluší.
Nastavení na začátky znamení umožňuje nastavit astronomicky přesně významné roční okamžiky jako jsou rovnodennosti či slunovraty. Přesnost nastavení je 1 minuta.
Posledním tlačítkem v dolní liště je tlačítko Info, které zobrazí obrazový popis simulátoru s vyznačením aktivních oblastí. Z aktivních oblastí lze spouštět slideshow obrazových informací či zvětšené zobrazení dané oblasti většinou s krátkým komentářem. Například při kliknutí na symbol Slunce či Měsíce se zobrazí realistická podoba rafie, při kliknutí na rete část velké fotografie rete, kliknutím na obrázek Marie Terezie se zobrazí její zvětšená podoba a krátká informace o ní. Aktivní oblasti jsou označeny na následujícím obrázku.
Simulátor vytvořili P. Král a S. Marušák s využitím PHP celestialSphere od J. Jozífa.
Vystaven je zde: orloj.eu/olm
Graficky simulátor
vychází z fotografie S.Marušáka, která zachycuje podkladovou desku
planetária Olomouckého orloje v úpravě z roku 1926, kdy na desce byly
již české názvy měsíců. Tato podkladová deska měla na rozdíl od
současného stavu správně umístěný kalendář vůči znamení. Viz Zamyšlení
nad nastavováním
mechanického planetária. Je potřeba si uvědomit, že zobrazení
je o 180° otočené proti zobrazení geocentrického kruhu znamení. Počátek
souřadnic je i zde počátek znamení Berana. Na geocentrickém ciferníku
je Slunce ve znamení Berana o jarní rovnodennosti, tedy Země je o jarní
rovnodennosti na heliocentrickém ciferníku ve znamení Vah. Proto na
podkladové desce je proti
začátku znamení Berana datum podzimní rovnodennosti.
Simulátor zobrazuje 6 rafií planet Merkur, Venuše, Země s Měsícem, Mars, Jupiter a Saturn. Nastavení rafií planet odpovídá souřadnici heliocentrická délka. Měsíc je v geocentrickém pohledu. Pohyb planet je většinou výrazně odlišný od rovnoměrného kruhového pohybu. I u planetária správně nastaveného na střední hodnoty polohy planet se může Merkur odchylovat o ±24°, Mars o ±11° atd. Venuše naproti tomu má dráhu nejvíce podobnou kružnici. Proto pro porovnání s reálným planetáriem použijte raději náš pomocný program.
Ovládání simulátoru planetária opět umožňuje nastavit na zvolený datum a čas a také tlačítkem +++ spustit animaci pohybu. (Pohyb animace je zjednodušený na kruhově rovnoměrný pohyb.)