Kolokvium se zabývalo zejména otázkou zda se vrátit k minulému stavu zakreslení astronomické noci na ciferníku orloje, nebo se pokusit najít podobu, která bude více korespondovat s historickými popisy. Bylo vedeno snahou pokusit se sjednotit názory na to, jak má astronomický ciferník Pražského orloje vypadat a jaké kroky by měly být podniknuty. S současným stavem patrně nikdo z obdivovatelů Pražského orloje není spokojen. Nespokojenost ovšem pramení jak z toho, že nemohl být dokončen restaurátorský záměr vrácení staršího provedení, tak z toho, že relativně nedávná modernizace astronomickou nocí nebyla v plné rozsahu zachována.
Kolokvium bylo svoláno Českým spolkem horologickým jako součástí odborné veřejnosti. Přes narychlo změněným místem konání kolokvia se část odborníků sešla. Ze setkání byl pořizován obrazový záznam. Program byl následující:
Účastníci se shodli na tom, že takovéto setkání odborníků nad otázkou dalšího vzhledu Pražského orloje má smysl. Kolokvia tedy budou pokračovat, tentokrát snad s menšími organizačními problémy. Diskuze by se mohla zabývat otázkou zavedení průběžného obzoru i uvnitř kružnice Kozoroha, existencí a provedením zeměkoule, umístění textů a nahrazení astronomické noci obecným soumrakem. V diskuzi zaznělo, že to, že o věci bylo v roce 1979 rozhodnuto, nevylučuje, aby situace nemohla být znovu posouzena.
Svolání
kolokvia občanskou iniciativou sklidilo jak
poděkování, tak vyvolalo jisté rozpaky. Náš spolek
od roku 2006 sdružuje zájemce mnoha profesí o
hodinářskou a orlojní problematiku. V roce 2009 jsme vytvořili
rozsáhlý web orloj.eu.
Magistrát Prahy finančně podpořil překlady základní části do
angličtiny a němčiny. Web byl zpočátku založený na
obecně známých skutečnostech, později se měnil a
rozvíjel vlastní badatelskou činností. Dnes má
web asi 200 stránek včetně počítačových
simulátorů mnoha orlojů. Ve vztahu k dnešnímu kolokviu bych
zmínil například náš přepis a vysvětlení konstrukce malého astrolábu
v orlojní knize ze 17. století, který byl určen
k tomu, aby zkráceně řečeno, “..každý
sphæry, aneb astrolabium
vyrejsovati uměl …" V době probíhající rekonstrukce
Staroměstské věže probíhaly i ve spolku diskuze o způsobu
restaurování ciferníku. Před dokončením
rekonstrukce jsem však nepovažoval za vhodné, aby
se spolek jakkoliv k situaci vyjadřoval.
Pražský orloj je významná památka a rozhodnutí o způsobu restaurování přísluší památkářům a nikoliv astronomům, jiným odborným skupinám či veřejnosti. Nic na tom nemění fakt, že jde o památku s astronomickými, respektive astrologickými funkcemi. Spor, který restaurování provázel, se netýkal astronomické podstaty ciferníku. Představoval střetnutí mezi dvěma restaurátorskými přístupy. Mezi pokusem o navrácení památky k původní středověké myšlence nebo zachováním památky v posledním známém stavu a to včetně všech modernizací. Zdůrazňuji, že spor není o astronomickou správnost prvků orloje. Jde o to, zda na středověkém orloji byla přesné zakreslená astronomická noc a zda tam tedy patří. To je oblast, ve které by odborná veřejnost měla hledat koncensus.
Na druhé straně Pražský orloj není jen památka, ale také živé dílo, které se stále vyvíjí a přizpůsobuje novým podmínkám. V historicky krátké době proběhlo několik větších modernizací, se kterými bychom dnes z čistě památkářského pohledu asi měli problém. Společné mají to, že ve své době zásadně zlepšili situaci.
Velká oprava v letech 1865-66 se nesla, alespoň podle popisu K. J. Erbena, v duchu nikoliv restaurovat, ale dokončit středověké dílo. Pod tímto úhlem musíme posuzovat i tehdejší písemné prameny. I v nich šlo programově o modernizaci, nikoliv o restaurování. Chyby, kterých se při realizaci dopustili “mužové praktičtí” samozřejmě již musíme zachovávat, protože mají historickou hmotnou podobu.
Poválečná změna pohybu čtyřiadvacetníku rovněž modernizovala orloj. Reagovala i na to, že nařizování orloje na pásmový čas způsobilo ztrátu astronomické věrnosti orloje. Nově vytvořený pohon čtyřiadvacetníku však vrátil alespoň na tomto ciferníku pravý sluneční čas. Neobnovil se původní mechanismus, ale zachoval se smysl unikátního řešení. Proto tuto modernizaci považuji za akceptovatelnou.
Rovněž zakreslení kruhu astronomické noci v roce 1979 nahradilo předchozí chybné zakreslení tmy. Vycházelo však spíše ze snahy posílit astronomický význam Pražského orloje. Nebyly zohledněny historické popisy ciferníku. Ty astronomickou noc neobsahují. Nebyla zohledněna skutečnost, že nikdy kružnice astronomické noci nebyla provedena kovovým prutem. Nebylo vzaté v úvahu, že při nepřesnostech orloje a zejména při nastavení na pásmový čas je její informační přínos více než sporný.
Ovšem jako “zachování známého stavu” s kruhem astronomické noci musíme počítat. Památkovou péči však lze vykonávat i jinak, než zachovávat poslední stav. Tato zásada je dobrá zásada. Nemůže však být brána dogmaticky. Nebudeme chránit například poruchu, jen proto, že je to poslední známý stav. Naopak musíme chránit historii vývoje i se všemi chybami, zejména pokud by jejich odstraňování porušilo autentičnost památky. Musí být chráněna nejen hmota ale i duch památky. U relativně správných avšak odstranitelných modernizací je rozhodování složité. Odstranění relativně přesné astronomické noci nezasahuje do autentických hmot a je vratné. Proto je možné uvažovat o "Rehabilitaci středověké omalby základní desky astrolábu Pražského orloje".
Svoláním kolokvia nechceme upírat pravomoc či zodpovědnost příslušným orgánům památkové péče. Domníváme se však, že kolokvium by mohlo alespoň vyvolat o některých otázkách širší diskuzi.
Kongres, bude
v polovině prázdnin roku 2021. Pořádá Scientific Instrument
Commission, součást International Union of History and Philosophy of
Science and Technology.
Pokusíme se vést diskuzi mezi různými názory. Protože však máme špatnou zkušenost s otevřeným diskuzním fórem, bude tato diskuze moderovaná. Své názory můžete sdělit formou emailu na adresu info (kyselá ryba) orloj . eu nebo využít formulář v závěru článku. Věrohodně podepsaný příspěvek zveřejníme. Vyhražujeme si právo vyřadit příspěvky obsahující osobní výpady.