PhDr. Zdeněk Horský, CSc. studoval filosofii a hudební vědu na filozofické fakultě Karlovy univerzity, ale také astronomii a matematiku na fakultě přírodovědecké. Syntéza humanitních a exaktních věd určila celou jeho životní dráhu, soustředil se na dějiny vědy. Středem jeho zájmu byla astronomie 16. a 17. století a díla Mikuláše Koperníka, Johanna Keplera, Tycho Braha a Tadeáše Hájka z Hájku a věda rudolfinské epochy. K jeho zájmům patřilo i studium historických vědeckých přístrojů. V aplikaci těchto témat na české prostředí platil za uznávanou autoritu. Témata přitom sledoval jako přední reprezentant tzv. mezních oborů z velkého kulturního nadhledu se zřetelem k podmínkám a okolnostem, které rozmach vědy stimulují a doprovázejí, ke kontaktu vědy s filosofií a nejšíře chápanou kulturou.
Zabýval se také archeoastronomickým výzkumem. Zkoumal lokalitu Makotřasy (Středočeský kraj) z období kolem roku 3500 př.n.l., z mladší doby kamenné. Archeologové zde objevili nejstarší doklady o zpracovávání kovů na našem území, okrouhlé pece s kusy mědi a zlomky tavicího tyglíku. Ohrazení čtvercové plochy o straně 300 metrů, její účel a astronomickou orientaci směrem ke hvězdám zkoumal právě zde. I když výsledky a závěry nebyly jednoznačné a mohlo zde být slavnostní shromaždiště bez astronomického významu, nabízely se zde paralely s jinými megalitickými stavbami.
Vysvětlil kosmologickou symboliku Karlova mostu v Praze a jeho závěry jsou v tomto smyslu přijímány jako objektivní. Astrologie na panovnickém dvoře císaře Karla IV. měla důležitou pozici a v té době bylo obvyklé, že k zahajování významných staveb docházelo v okamžiku, kterému byly hvězdy nakloněny. Položení základního kamene Karlova mostu se uskutečnilo 9. července 1357 v 5:31 hodin ráno, což představuje řadu lichých čísel 1 - 3 - 5 - 7 - 9 - 7 -5 - 3 - 1. Astrologicky to byl také zajímavý okamžik, protože všechny tehdy známé planety byly nad obzorem a znamení Lva, heraldický symbol českých zemí a Prahy, byl v ascendentu, právě vycházel.
Byl pracovníkem Astronomického ústavu ČSAV a nezapomínal ani na popularizaci své práce. Často vystupoval v rozhlase a v televizi, přednášel na velkých fórech i na venkovských hvězdárnách a je autorem četných drobných i větších prací. Připomínáme jeho spoluautorství na stručných dějinách astronomie Poznávání vesmíru, Dějin exaktních věd v českých zemích, astronomické encyklopedie Vesmír či monografie Kepler v Praze. Mnoho jeho prací zůstalo jen v rukopisech, zemřel předčasně v roce 1988. Týká se to i komentovaného překladu základního Koperníkova díla De revolutionibus.
Naše stránky jsou o pražském orloji a už několikrát jsme uvedli, že přínos Dr. Horského k historii orloje byl zásadní. Šest set let existence orloje, který připadá na rok 2010, představuje značnou část českých dějin. Dr. Horský ukazuje orloj bez bájných nánosů jako vrcholné dílo české gotické vědy a techniky a také jako unikátní uměleckou památku. Kniha Pražský orloj (Panorama Praha), vyšla až krátce po jeho smrti v roce 1988, i když byla připravena do tisku už v roce 1983. Shrnuje v ní čtvrtstoletí bádání v historii nejen orloje ale v souvislostech i s dějinami Prahy. Jeho zásadní přínos byl v popularizaci objevu Stanislava Macháčka, který první upozornil na opis orlojní knihy, která uvádí jako autora Pražského orloje Mikuláše z Kadaně a datuje vznik orloje do roku 1410. Pražský orloj se tak zařadil mezi nejstarší evropské středověké stroje tohoto typu, jako jsou například orloje v Padově a ve Štrasburku.
V roce 1959 objevil Zdeněk Horský ve spise Tadeáše Hájka z Hájku z roku 1557 ručně psanou nedatovanou poznámku o Janu Šindelovi, která mu připisuje autorství Pražského orloje. Z této trochu upravené indicie a ze svého přesvědčení o nutné účasti astronoma vyslovil hypotézu, že Mikuláš z Kadaně při stavbě Pražského orloje postupoval podle propočtů Jana Šindela, profesora Karlovi univerzity. Bohužel tato myšlenka byla převzata nikoliv jako hypotéza, ale jako fakt, ačkoliv argumentace zůstává poněkud spekulativní.
Česká
astronomická společnost v roce 2010 organizuje v
Karolinu konferenci k 600. výročí Pražského orloje. A tento
rok na jaře, 11. března 2009, si astronomická veřejnost
a přátelé Dr. Zdeňka Horského připomněla jeho nedožitých
osmdesátých narozenin.