naspis

Novinky


Mapa


Kontakt


Vyhledávání



Péče o památky Prahy



Český spolek horologický


TOPlist

Valid XHTML 1.0 Transitional

PC ECLIPSOSKOP

mapa oblohy
rafie Slunce
rafie Měsíce
cifernik
Dračí rafie
hvězdicka
index vychodu Slunce
index zapadu Slunce
index poledne
index poledne
index poledne
zeměkoule
symbol Slunce
symbol mesice

foto Měsic
Čas vždy v SE(L)Č
50°, 15° 23.11.2017, 23:24

(Hvězdný čas: 3h36m19s)
Sunrise: 07:26 [žluté indexy]
Pravé poledne: 11:46
Sunset: 16:06 = Světlý den: 8:32
Moonrise: 11:15 [modré indexy]
Moonset: 20:18 ve fázi: 0.24

O Slunce: 16.12 hod.=241.82° Střelec
O Měsíc:
20.07 hod.=301.07° Vodnář
O Drak - výstupný uzel:
9.26 hod.=138.92°

Odchylka od uzlových bodu:
Delta S: 77.09° Delta M: 17.84°

Zatmění: Měsíce [°] Slunce [°]
úplné do 4,2 do 9,6
úplné / částečné 4,2 - 5,6 9,6 - 11,9
částečné 5,6 - 9,5 11,9 - 15,4
částečné / žádné 9,5 - 12,1 15,4 - 18,4
Zatmění může nastat, když jsou tělesa v konjunkci nebo v opozici v blízkosti uzlových bodů (modrá stupnice na dračí rafii).
rokměsícdenhodinaminuta
Latitude: Longitude:
Nevyplněný údaj se nastaví dle současnosti.
Aktuální stav

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce viditelná v České republice.
Pro řešení v PHP použita
astronomická třída celestialSphere.

Popis funkce

Počítačový model je volně inspirován Eclipsoskopem, který zkonstruovali pánové Steinich a Hassenteufel v roce 1911. Více na této stránce. Model je nastaven na SE(L)Č včetně případného nastavení na letní čas. Hodnoty jsou prvotně spočítané pro astronomický střed Evropy, tedy pro souřadnice 50°, 15°. Hodnotylze změnit.

Principem Eclipsoskopu je hodnocení velikosti úhlů, o které se ekliptikální délka Slunce či Měsíc odchyluje od lunárních uzlů, tedy od průsečíků roviny dráhy Měsíce a ekliptiky. Protože tělasa se nepohybují rovnoměrně po kruhových drahách, jsou na stupnici rafie uzlové přímky (dračí rafie) uvedeny toleranční hranice, kdy k zatmění dochází jistě, neúplně či jen někdy. I v okamžiku, kdy z polohy rafií Slunce a Měsíce lze určit, že k zatmění dochází, nemusí být u nás pozorovatelné. Zejména zatmění Slunce je pozorovatelné jen na malém povrchu Země. Zatmění nemusí být vidět i z prostého důvodu, že dané těleso je pod obzorem. (Viz indexy východů a západů.)

Konstrukčním základem PC Eclipsoskopu je mapa oblohy ve shodě se skutečným Eclipsoskopem vytvořená v Postelově zobrazení. Tato mapa oblohy má na obvodu ciferník hvězdných hodin. V této stupnici jsou udávány i numerické ekliptikální souřadnice. Okamžité číselné hodnoty pro Slunce a Měsíc jsou uvedeny vpravo (hodinový úhel, stupně). Okolo celého modelu je dvacetičtyřhodinový ciferník otočený dvanáctkou vzhůru, aby lépe symbolizoval dráhu Slunce, které v poledne vrcholí. To je sice v rozporu se Steinichem, ale odpovídá to orientaci většiny orlojů.

Konstrukční odlišnost Eclipsoskopu od orlojů spočívá zejména v tom, že zde není použita stereografická projekce hvězdné oblohy a ciferník tak netvoří astroláb. Je použito Postelovo zobrazení (Guillaume Postel 1581), tak jak je známe z otočných map hvězdné oblohy, avšak se středem v Jižním pólu. Toto zobrazení je konstrukčně jednoduché, nemá však vlastnosti, které u astronomického ciferníku trochu předpokládáme. Kružnice nebeské sféry, které nejsou v rovině rovnoběžné s rovníkem, nejsou zobrazeny jako kružnice. Proto ani ekliptika v tomto zobrazení není a nemůže být kružnice, ale podstatně složitější křivka.

Podotkněme ještě, že stereografická projekce promítaná ze severního pólu zobrazuje jižní pól ve středu zobrazení právě tak jako Postelovo zobrazení konstruováno z jižního pólu. Toto uspořádání je voleno patrně proto, aby se ekliptika a celá mapa hvězdné oblohy točila doprava a sluneční symbol ukazoval čas "normálním" způsobem. (Běžná otočná mapa hvězdné oblohy se otáčí doleva a pozorujeme jí z podhledu.)

Sluneční rafie je nastavena podle SE(L)Č včetně letního času. Obloha je nastavena podle polohy sluneční rafie tak, aby odpovídalo postavení Slunce na ekliptice. Následně je podle své polohy na ekliptice nastavena měsíční a dračí rafie. Hvězdný čas zvolené lokality udává hvězdička v horní poloze. Tento čas se odečítá na otočné stupnici hvězdných hodin. Obloha se proti sluneční rafii otočí jednou za rok. Ve středu otočné oblohy je nepohyblivé zobrazení zeměkoule převzaté ze skutečného Eclipsoskopu. Zeměkoule je v noci tmavší. Kolem ní je zakreslen pás se symboly jednotlivých znamení. Vpravo nahoře je slovně vyjádřeno v jakém znamení se právě nachází Slunce a Měsíc. Také je zde programově vytvořený obrázek oslunění Měsíce v právě probíhající fázi. Jsou doplněny informace o východu a západu těles a hodnoty pravého poledne a délky světlého dne. Posun pravého poledne vyjadřuje rozdíl mezi pásmovým časem a pravým slunečním časem. Postavení Měsíce je přibližně v rozmezí +- 2 hodiny doplněno informací o probíhajícím úplňku či novu. Zatmění může probíhat přibližně v tomto intervalu.

Uzlové body dračí rafie jsou nastaveny na místo průsečnice roviny dráhy Měsíce kolem Země a Země kolem Slunce. Proti obloze se otočí za 18,61 let. Steinichova dračí rafie je opatřena stupnicemi, které umožňují posoudit zda dojde k zatmění (eclipse) a jakého bude druhu. (Proti originálu Eclipsoskopu je na dračí rafii doplněn obrázek draka.) Pokud by Měsíc obíhal Zemi ve stejné rovině jako Země obíhá kolem Slunce, došlo by při každém oběhu dvakrát k postavení těles Země, Měsíce a Slunce do jedné přímky. Tím by došlo k jednomu zatmění Slunce (v okamžiku, kdy je Slunce a Měsíc v konjunkci - měsíční a sluneční rafie v zákrytu) a k jednomu zatmění Měsíce (v okamžiku kdy jsou tělesa v opozici a rafie svírají úhel 180°). Měsíc ovšem obíhá Zemi v dráze skloněné o málo víc než 5°. K zatmění může dojít jen v okamžiku, kdy je Měsíc blízko roviny dráhy Země, tedy blízko uzlových bodů. Roli hrají i zdánlivé velikosti těles na obloze a vliv nekruhových oběžných drah. Tyto závislosti jsou promítnuty do tolerančních úhlů v jednotlivých stupnicích. Můžeme je vyjádřit následující tabulkou:

Zatmění Měsíce Slunce
úplné do 4,2 ° do 9,6 °
úplné nebo částečné
4,2 ° - 5,6 ° 9,6 ° - 11,9 °
částečné
5,6 ° - 9,5 ° 11,9 ° - 15,4 °
částečné nebo žádné
9,5 ° - 12,1 ° 15,4 ° - 18,4 °

Z toho lze usoudit, že když se setkají sluneční a měsíční rafie nad širším segmentem dračí rafie dojde k zatmění Slunce, způsobené zakrytím Slunce Měsícem. Podle toho, na kterém segmentu to bude, dojde k úplnému, nebo částečnému zatmění. V posledním segmentu k zatmění může dojít, ale také nemusí. Bohužel toto zatmění nezasáhne celou planetu a to již eklipsoskop nerozpozná. Protože dráha Měsíce není kruhová, k zatmění dochází v různé vzdálenosti od Země, může nastat i prstencové zatmění, kdy zdánlivá velikost měsíčního disku je menší než disku slunečního.

Pokud svírají rafie 180° a zároveň se nachází nad užším segmentem dračí rafie dojde k některému druhu zatmění Měsíce, způsobené stínem Země na měsíčním kotouči.

Poznámky k programu

Refresh zobrazení se automaticky provádí každých 5 minut. Model je koncipovaný tak, že server vypočte s využití PHP třídy celestialSphere pana Jozífa souřadnice jednotlivých těles. Prohlížeč obrázky natočí podle programově generovaných stylů. (Starší verze prohlížečů bohužel nemusí styly plně podporovat.) V tomto modelu jsou symboly Slunce a Měsíce přibližně udržovány na ekliptice.

Související odkazy


Text a program eklipsoskopu: Petr Král, PHP celestialSphere: Jiří Jozíf